Lesní mysl je finský koncept seberozvoje a sebepéče, najdete ji také pod názvem Metsämieli nebo Forest Mind. Finka Sirpa Arvonen tento koncept vyvíjela přibližně dvacet let, založila ho na vědeckých výzkumech o vlivu přírody na člověka a inspirovala se nejnovějšími trendy v psychologii, terapii a koučování. Když si propojím, že Finsko je dlouhodobě na špičce nejšťastnějších zemí světa a až 87 % Finů uvádí, že jim příroda poskytuje klid, rekreaci, energii a napomáhá regeneraci, jen souhlasně pokyvuji hlavou.
Příroda mi totiž dává to samé. V lese je mi dobře, jsem tam doma. Většinu dětství a dospělosti jsem strávila běháním po lesích. S dětmi přišlo psychicky velmi náročné období a automaticky mě to táhlo opět do lesa. Ověřila jsem si na sobě, že les uzdravuje a začala jsem zkoumat, jak ho můžu přiblížit i dalším lidem. Narazila jsem na instruktorský kurz Lesní mysli od Martiny Holcové, která se učila přímo u Sirpy ve Finsku a v roce 2024 jsem se stala certifikovanou instruktorkou Lesní mysli.
Les uzdravuje a věda to potvrzuje
Zejména v Japonsku a Koreji se zaměřují na výzkum vlivu přírody na člověka. Pobyt v lese má pozitivní vliv na tělesné zdraví – zejména posiluje imunitu, snižuje krevní tlak, zlepšuje kvalitu spánku a procházka nebo jiná aktivita v přírodě je také skvělým způsobem, jak si zlepšit fyzickou kondici. Stejně tak duševní zdraví je v přírodě pozitivně ovlivněno – snižuje se nám hladina stresových hormonů v krvi, zvyšuje se produkce hormonů štěstí, bystří se nám pozornost a zlepšuje tvůrčí myšlení.
Workshop Lesní mysli běžně probíhá ve skupině s průvodcem. Průvodce má nachystanou trasu v přírodě a postupně účastníkům zadává cvičení, po každém cvičení se ve skupině sdílí poznatky a zážitky ze cvičení.
Lesní mysl se tedy zaměřuje na tělesnou, duševní i sociální rovinu a tím komplexně posiluje zdraví a wellbeing člověka. Zdraví podle WHO totiž není absence nemoci nebo neduhu, ale právě stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody.
Tři kořeny Lesní mysli
Lesní mysl je založena na krátkých cvičeních nefyzického charakteru (primárně myšlenkových), při kterých rozvíjíme následující dovednosti.
Dovednost být tady a teď a dočerpat energii
Všímavost neboli mindfulness je skvělý nástroj na regulaci úzkostí, depresí, hněvu a stresu. Zapojení smyslů nám pomáhá vrátit se do těla, uvědomit si vlastní pocity a myšlenky. Můžeme se zastavit a dočerpat energii.
Umění nacházet v sobě i okolo to dobré
Lesní mysl vychází také z poznatků pozitivní psychologie. Pomocí cvičení můžeme kultivovat vděčnost, životní spokojenost, nacházet své silné stránky a vnitřní zdroje. Dovednost najít potenciál v sobě i v lidech nebo situacích kolem sebe pak můžeme kdykoliv využít i v běžném životě.
Odvaha klást si otázky a hledat na ně odpovědi
Moderní život je velmi zrychlený, vše chceme mít hned a rozhodujeme se impulzivně. Pro udržení životní rovnováhy je ale důležité dát si čas také na hlubší úvahy o vlastních hodnotách nebo životních cílech. Podívat se na svůj život komplexně a umět se poučit z toho, co se nám již v životě stalo.
Mindfulness, pozitivní psychologie a koučování
Lesní mysl se často plete s Lesní terapií nebo Lesní lázní (také Lesní koupel, japonsky Shinrin-yoku). Všechny tyto tři lesní koncepty mají jako základ vědomé bytí v přírodě.
Shinrin-yoku je vědecky uznávaná metoda, která je součástí preventivní medicíny v Japonsku. Jde o aktivity v lese, ať už je to procházka, jóga nebo meditace.
Na základě Shinrin-yoku pak vznikla v USA Lesní terapie, kde terapeutem je les. Lesní terapie je zaměřená na všímavost, přenesení pozornosti do těla a na rozvoj vztahu k přírodě. Zároveň probíhá ve skupině, čímž podporuje sociální cítění.
Lesní mysl na rozdíl od Lesní terapie a Shinrin-yoku využívá navíc mindfulness, pozitivní psychologii a prvky koučování.
| Přístup | Původ | Hlavní zaměření | Jak probíhá |
|---|---|---|---|
| Shinrin-yoku (lesní lázeň) | Japonsko | Prevence, snížení stresu, podpora zdraví | Vědomý pobyt v lese (chůze, jóga, meditace, apod.), lesní stezky |
| Lesní terapie | USA (inspirovaná lesní lázní) | Všímavost, vztah k přírodě, regulace nervového systému | Terapeutem je les, skupina vedená průvodcem, práce se smysly a s tělem |
| Lesní mysl | Finsko | Sebepéče, duševní pohoda, osobní rozvoj | Krátká cvičení v přírodě inspirovaná mindfulness, pozitivní psychologií a koučováním |
Pozitivní mysl a její vliv na zdraví člověka
Pozitivní psychologie se zaměřuje na silné stránky člověka, vděčnost, soucit, a další pozitivní emoce, díky čemuž se zvyšuje životní pohoda, kreativita a produktivita. Vyšší míra optimismu pak vede k lepšímu boji se stresem, ke zlepšení zvládacích mechanismů (tzv. Coping) a k seberegulaci. Pozitivní emoční prožitky jsou také spojeny s uvolňováním imunoglobinu, čímž se posilují imunitní reakce.
Klid mysli aneb jak se zbavit chronického stresu
Samotný pobyt v lese nám pomáhá snižovat hladinu stresového hormonu kortizolu a zároveň zvyšovat hladinu serotoninu a dopaminu, tedy hormonů štěstí. Pokud jsme v lese plně přítomní, praktikujeme mindfulness (všímavost), čímž si regulujeme úzkost, depresi, hněv a stres. Díky všímavosti a zapojení smyslů se dostaneme z hlavy zpět do těla, začneme si všímat pocitů a tím se nám zklidní i myšlenky. Vědecké studie doporučují trávit v přírodě alespoň 120 minut týdně.
Pobyt v lese jako prevence syndromu vyhoření
Duševní potíže zaměstnanců stojí ekonomiku EU 170 miliard ročně. A přitom to má tak jednoduché, levné a dostupné řešení. Pobyt v lese pomáhá působit proti klíčovým faktorům vedoucím k vyhoření – chronický stres, snížená koncentrace a nedostatek energie.
Relaxace je díky pobytu v lese dostupná pro každého. Po 10 minutách se nám stabilizuje krevní tlak, zlepší se nálada a koncentrace. Stačí 20 minut kontaktu s přírodou, aby se výrazně snížila hladina stresu. Po hodině v lese se posiluje imunita, zlepšuje kvalita spánku a upevňuje psychická rovnováha.
Terpeny – přírodní antidepresivum
Rostliny v lese, především jehličnany, vylučují organické látky zvané terpeny. Terpeny posilují naši imunitu, napomáhají prevenci nádorových onemocnění a srdečních chorob, a zároveň slouží jako přírodní antidepresivum. Celkově pobyt v přírodě snižuje hladinu stresových hormonů, působí pozitivně na činnost mozku, především zlepšuje koncentraci a pomáhá zklidnění.
Jak pečovat o duševní zdraví během roku
Na přírodě miluji, jak se během roku mění. Na přelomu února a března můžeme pozorovat, jak se příroda chystá na nový vegetační rok a sami se zamyslet nad tím, co od daného roku očekáváme.
Jarní rovnodenností začíná jaro, rostliny se zelenají a kvetou. Sama na sobě vnímám nárůst energie. S přibývajícím světlem trávím čím dál více času v přírodě, a věnuju více času svým projektům. Můžu tak sledovat, jaké rostliny a projekty jsou životaschopné a jak rychle rostou.
Letní slunovrat je nejdelší den v roce, příroda i moje aktivita je na vrcholu. Dívám se do přírody i na své běžící projekty a raduju se z té krásy. V tuto dobu trávím z celého roku nejvíce času v přírodě, což znamená o to méně stresu a o to více štěstí.
S podzimní rovnodenností a přicházejícím podzimem se začínají zkracovat dny. Příroda už se připravuje na zimu, odhazuje listí a stahuje se do sebe. Je to skvělá doba na sebereflexi a pouštění myšlenek a projektů, které už mi neslouží.
Zimní slunovrat je pro mě i přírodu koncem roku – noc je nejdelší, jak jen může být. Co v přírodě přežilo, se od teď může těšit na přibývající světlo. Do přírody chodím nejméně z celého roku, ale stále pravidelně. Snažím se maximálně odpočívat a uklízet si doma i v hlavě.
Tip: Vyber si jedno místo v přírodě, kolem kterého pravidelně chodíš. Vědomě se u něj alespoň jednou týdně zastav a uvědom si, jak vypadá, co se tam mění, jaké máš z toho místa pocity. Pak se zaměř na svůj uplynulý týden, co se u tebe změnilo a jaké máš z toho pocity. Během roku můžeš sledovat, jak se to mění a jestli jsou změny ve tvém životě podobné změnám v přírodě.
Choď do lesa
Samotný pobyt v přírodě napomáhá zdraví, jak ukazují výzkumy výše. Proto doporučuju každému – choď do lesa alespoň jednou týdně a na hodinu. Chápu, že ne každý je zvyklý chodit do lesa nebo nechce chodit sám, ale můžeš pozvat kamaráda nebo adoptuj psa z útulku a hned budeš v přírodě každý den.
Pokud si chceš zažít workshop Lesní mysli, minimálně čtyřikrát ročně je pořádám v Beskydech. Lesní mysl kombinuji s funkčním dýcháním a s prvky otužování, které mají podobné účinky na tělo a psychiku a tím se tyto účinky násobí.
Odpovědnost: Lesní mysl a pobyt v lese nenahrazují odbornou léčbu. Vezměte, prosím, na vědomí, že nejsem lékařem, psychologem ani psychoterapeutem a neposkytuji lékařské či jiné zdravotní služby, ani psychologickou péči. V případě jakýchkoli obtíží se vždy poraďte se svým lékařem, psychoterapeutem či psychologem.
Další zdroje
- HOLCOVÁ, Martina. Lesní mysl: jak prohloubit léčivé účinky lesa: jednoduché tipy a cvičení pro zdraví. Praha: Eminent, 2021. ISBN 978-80-7281-563-0.
- GRODOVÁ, Nela. Lesní mysl a její využití v rámci sociální práce s lidmi s duševním onemocněním. Absolventská práce. Olomouc: CARITAS – Vyšší odborná škola sociální Olomouc, 2023.
- JANDOVÁ, Božena. Využití inovativní metody Lesní mysl v kontextu sociální práce s lidmi se zdravotním znevýhodněním. Absolventská práce. Olomouc: CARITAS – Vyšší odborná škola sociální Olomouc, 2024.
- KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Psychologie zdraví. 2003. ISBN 8071787744.